Povídka: Strach, boj, láska, přátelství. ...Clik...
Blogem měsíce dubna se stává *Deni*
Prosím o hlas ....Clik.... (Jako Ell-i)
Projekt: Píšeme pro Vás ...Zapiš se...

Povídka část 14.

21. března 2013 v 21:44 | Ell-i |  ♥ Povídky ♥
"Co se děje?" vyptávala jsem se když zastavil.
"Musel jsem tě vidět," pohladil mě po tváři a druhou ruku měl za zády.
"Aha, co to schováváš?" podezírala jsem ho a chtěla mu za záda nahlédnout. Nenapínal mě a věc, kterou držel v ruce mi ukázal: "Pro tebe," podal mi svazek fialek.
"Jsou krásné," žasla jsem a za odměnu mu dala pusu na tvář. Chtěl mě políbit na ústa, ale odstrčila jsem ho se slovy: "Musím se vrátit, už tak se holky budou vyptávat,"
"A proč? To nepochopí, že chceš být se mnou?" svíral mou dlaň křečovitě ve své.
"Víš, já jim to neřekla," uhnula jsem provinile jeho pohledu.
"Proč ne?" divil se: "Ty se stydíš za to, že mě máš ráda?"
"Kdo řekl, že tě mám ráda," zasmála jsem a snažila se situaci odlehčit.
"Já to myslím vážně," vykulil na mě oči.
"Já vím. Slibuji, že jim to, co nejdříve řeknu," slibovala jsem.
"Já nevím jestli ti mám věřit. Kdybys chtěla už jsi jim to řekla dřív," nepřestával mi vyčítat.
"Nebylo kdy. Včera se to nehodilo a dnes nebyla zatím vhodná příležitost," vysvětlovala jsem.
"Jasný," prohodil ironicky.
"Co tím myslíš?" začala jsem se znepokojovat.
"Ale nic. Řekni si jim to kdy chceš," pustil mou dlaň a odešel.
"Franku!" zavolala jsem zoufale za ním. Ani se neotočil. Jako bych pro něj nebyla. Přišlo mi směšné, že se naštval, kvůli tomu, že jsem to neřekla holkám. Rozčílil mě. Asi si myslí, že se bude všechno točit kolem něho! Tak to tedy ne! Já o svém životě můžu říkat komu, co chci, a nebo naopak mohu mlčet. Nějaký Američan mi nemá, co poroučet. Vrátila jsem se rozzlobeně zpět do přítomnosti holek.
"Stalo se něco?" všimla s mého rozčílení Julia.
"Ne," odsekla jsem a nervózně povlékala polštáře. Zakázala jsem si podívat se ven. Nechtěla jsem ho ani vidět. On mi nemá, co mluvit do života. Sotva ho znám a je to má věc, když jsem to ještě nikomu neřekla. Divila bych se kdyby on to už někomu řekl. I když o chlapech je známo, že nic nezatají. Tohle přemýšlení mě ještě více rozčilovalo. Musela jsi si nějak ulevit a na dosah nebylo nic jiného, než polštář. Zuřivě jsem do něj udeřila.
Holky se po mě dost nechápavě otočili. Nevšímala jsem si jich. Celý den jsme s Frankem nepromluvila. U večeře jsem se snažila všelijak vyhnout jeho pohledu. O dost zábavnější program měla Julie. Z té Thomas nespustil oči a obšťastňoval ji svou přítomností. I Bella se skvěle bavila s Jamesem a společně popíjeli whisky. Jediná Lyssie se tvářila jako by ji Dennyho přítomnost ničila, by neznala by nic horšího, než když byl Denny půl metru od ní.
"To jsem vám tak nepříjemný, že nestojím ani za jeden pohled?" zeptal se rovnou.
"Já nevím," váhala.
"Co si o mě myslíte?" zadíval se ji do očí. Dlouze přemýšlela o odpovědi. Chtěla na něj začít křičet: Většího arogantní ničemu, sobce, namyšlence jako jste vy jsem nikdy v životě neviděla. Ale ovládla se: "Nic,"
"Musíte si přeci o mě něco myslet?" naléhal na ni.
"Vážně, moc vás neznám. Nevím jaký jste,"
"To jsem rád, že si o mě nemyslíte nic zlého. Protože vás chci přesvědčit o opaku," usmál se. Mlčela, nevěděla, co tím přesvědčením myslí.
"Venku je tam krásně, hvězdy svítí," zahleděl se Denny z okna a pokračoval: "Nešla byste se projít?"
"Co? No já…" chtěla zamítnout, ale když se podívala do Dennyho výrazu plného naděje trošku roztála: "Tak dobře," Denny se zasmál a společně vyšli před kasárny. Lyss musela dát Dennymu za pravdu. Tak krásný večer dlouho neviděla. Procházeli parkem, který patřil ke kasárnám. Z nedaleké vesnice štěkal pes a v koruně stromů zahoukala sova. Nad procházející dvojicí vysela napnutá atmosféra. Ticho, které mezi nimi panovalo bylo tak matoucí a děsivé. Lyssien přemýšlela, jak oživit jejich konverzaci, ale nic ji nenapadlo. I když se s Dennym nechtěla bavit mlčení bylo ještě více deprimující.
"Když už jsme si takhle společně vyšli mohla byste se mi konečně oficiálně představit," promluvil Denny do tiché noci tlumeným hlasem.
"Jsem Lyssein Loriellová," přestalo ji bavit všechno před ním skrývat. Touha se mu vrhnout kolem krku byla stále silnější a silnější. Lyssein si to uvědomovala a už nechtěla trpět.
"Krásné jméno, ale ještě hezčí jste vy," sjel na ni svým líbezným pohledem. Mlčela a děkovala, že je tma. Jediné co by nechtěla, aby ji Denny viděl v rozpacích a polichocenou.
"Odkud jste?" zajímal se dál o život svého doprovodu.
"Z Lyonu. Otec byl Francouz a matka Angličanka," vysvětlovala a ani si neuvědomovala, že říká více, než by chtěla.
"A jak to, že jste tak daleko od domova?"
"Když otec umřel, odešla jsem z domu. S matkou jsme nevycházeli a já potřebovala pryč z míst, de mi vše připomínalo otce,"
"To je mi líto," projevil Denny soucit. Kývla hlavou: "A vy jste odkud?"
"Z New Yourku," pousmál se.
"Vám se život ve velkoměstě nelíbil, že jste se rozhodl jít dobrovolně do bitvy o holý život,"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka?

Ano :)
Trochu :/
Ne :(

Komentáře

1 Renda♥ Renda♥ | Web | 22. března 2013 v 15:00 | Reagovat

hezká povídka moc se povedla, můžu tě požádat když píšeš povídky jestli bys mýmu blogu jednu nenapsala ty jsi na mým blogu delší dobbu nebyla a nevíš o tomto
: http://renaninan.blog.cz/1303/nej-povidka#komentare

nenapsala bys jednu či dvě at mám v narozeniny blogu nějaké povídky díkky

2 Katy Katy | Web | 22. března 2013 v 15:17 | Reagovat

Dnes jsem koukala na film Na západní frontě klid. Celou dobu jsem ale myslela na tvou povídku. Jsem zvědavá co bude dále.

3 Miss Nothing Miss Nothing | Web | 22. března 2013 v 16:01 | Reagovat

moc hezký :)

4 † Therr  † † Therr † | Web | 22. března 2013 v 16:36 | Reagovat

Krásné :)

5 Renda♥ Renda♥ | Web | 23. března 2013 v 19:43 | Reagovat

[1]: odepíšeeš mi ?

6 Renda♥ Renda♥ | Web | 23. března 2013 v 19:44 | Reagovat

[5]: jejky to jsem psala někomu jinému promin

tobě jsem chtěla napsat těším se na ni :)
doufám, že už brzy bude

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama