Povídka: Strach, boj, láska, přátelství. ...Clik...
Blogem měsíce dubna se stává *Deni*
Prosím o hlas ....Clik.... (Jako Ell-i)
Projekt: Píšeme pro Vás ...Zapiš se...

Povídka část 8.

9. března 2013 v 21:49 | Ell-i ♥ |  ♥ Povídky ♥

Vysvětlila jsem jim co mají udělat a vracela se zpět.
V šest nás zase jako minulý den vystřídali a společně jsme se vraceli do kasáren. Dnes se stmívalo rychleji než včera. Snad proto, že nebe byli zatažené a v dálky byli vidět blesky a slyšet zvuk hromu. Sotva jsme vešli dovnitř začalo šíleně pršet. Bouře se přihnala zrovna když jsme všichni seděli ve velké místnosti. Někdo si četl, dva muži psali domů, ale většina si povídala. Seděla jsem na pohodlném gauči a snažila se číst. Šlo to velmi špatně. Hluk okolo, mě znervózňoval a rušil, ale raději jsem byla taky než sama na pokoji. Zavřela jsem knihu a dívala se z okna. Stromy se shýbali pod nárazy větru a blesky osvěcovaly okolí. Pohledem jsem sjela na křeslo, kde seděl Frank a byl jako vždy mlčenlivý a zamyšlený. Také zvedl oči. Odvážila jsem se malinko usmát, ale za chvíli jsem toho vážně litovala. Frankovi oči se snad ještě více ztmavili. Pod jeho pronikavým pohledem jsem se rozklepala. Najednou se stalo něco nečekaného na jeho zachmuřené tváři se objevil úsměv. Tak hřejivý a milý. Odvrátila jsem obličej a byla v rozpacích. Frank seděl vedle baru. Dostala jsem žízeň a odvážila se pro něj dojít. S plnou skleničkou vody jsem se otočila a údivem jsem ji málem upustila. Ztratila jsem hlas. Stál tam přede mnou a mlčky se na mě díval.
"Nepijete alkohol?" podíval se na sklenku čisté vody.
"Ne," vzpamatovala jsem se.
"Dnes jsem byl za Joem říkal, že mu už je lépe," natáhl se pro láhev s whisky a dolil si.
"Ano. Rána se hojí dobře a infekce se do toho nedostala," dávala jsem mu za pravdu: "Je vám vděčný za záchranu života,"
"Co bych neudělal pro nejlepšího přítele," Chtěla jsem ji říct, že mi o něm Joe vyprávěl, ale v rozhovoru mě přerušil náhlí výpadek proudu. Všechno kolem zmlklo.
"Najdu nějaké svíčky," poznala jsem potmě Jamesův hlas. Nehýbala jsem se. Za nic na světě jsem si nemohla vybavit cestu ke gauči. Urputně jsem přemýšlela, když v tom se ozvala šílená rána: "Aaaa!" vykřikla jsem a zoufalostí objala Franka. Nebyla jsem jediná, kdo se lekl.
"Spadl lustr," prozradil nám jeden z letců. Pomalu jsem se uklidňovala a chtěla se od něj odtrhnout, ale nešlo to. Držel mě kolem pasu a mačkal k sobě. Cítila jsem tep jeho srdce. Popravdě jsem se ani nechtěla odtrhnout, ale musela jsem. Znovu jsem opřela dlaně o jeho hruď a couvla dozadu. Tentokrát mě už nedržel. Jeho ruce sjeli z mého těla a v tu chvíli místnost osvítily svíčky. Frank se otočil po lahvi s whisky. Využila jsem situace a vrátila jsem se zpět na gauč. Když Frank zjistil, že před ním nestojím. Dost ho to zaskočilo. Vyslal ke mně dost smutný obličej a posadil se do svého křesla.
"Nepůjdeme už spát? Zítra mám perný den," navrhla Julia a vzala jednu ze svíček, které stály na stolku.
"Já souhlasím," protáhla se Bella.
"Holky, nemohla bych jít s vámi?" vstala Lyssien z křesla opodál.
"Samozřejmě," kývla jsem a pomalu jsme stoupali po schodech nahoru.
"Lyssien, promiň, že se ptám, ale proč nejsi se svými spolubydlícími?" otočila se na ni Bella.
"My spolu moc nevycházíme," přiznala a dívala se do země.
"Víš mi máme na pokoji jednu volnou postel tak, kdybys chtěla můžeš se přestěhovat," navrhla jsem ji.
"Opravdu?" nevěřila.
"Určitě," přisvědčila i Bella. Lyssien se usmála a rychle zaběhla do pokoje se sbalit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka?

Ano :)
Trochu :/
Ne :(

Komentáře

1 Renda♥ Renda♥ | Web | 10. března 2013 v 14:06 | Reagovat

hezká povídka

2 Jaja Jaja | Web | 10. března 2013 v 16:40 | Reagovat

krásně se to čte :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama